Počátky rybářské organizace Kácov spadají do poválečného období, kdy se začínal nově formovat spolkový život v republice. Na začátku byl přípravný výbor, který byl mluvčím sedmadvaceti zakládajících členů. Přípravný výbor po dohodě s Poříčným svazem v Ledči nad Sázavou a po dohodě s místními rybáři a rybáři z okolních vesnic 28. července 1945 požádal ONV v Kutné Hoře o povolení činnosti rybářského spolku. K žádosti muselo být přiloženo pět výtisků vzorových stanov, schválených v roce 1936 ZNV v Praze. Ty musel potvrdit ONV v Kutné Hoře a poslat je společně se žádostí na ZNV do Prahy.

   Za necelé tři měsíce dostal předseda přípravného výboru Josef Škoula z Prahy výměr o povolení. Tak vznikl Lidový rybářský spolek pro Kácov a okolí. Dne 17. března 1946 se pak v hostinci Na radnici uskutečnila první valná hromada, kde (už) 53 členů zvolilo vedení spolku v čele s lesním radou Karlem Spratkem. Místopředseda se stali úředník ČSD Josef Škoula a řezník Josef Přenosil, jednatelem odborný učitel Karel Hazuka, pokladníkem penzista Jan Rubeš. Zapojeni byli i Alois Sláma, Antonín Král a Leopold Lavička.

Začátky  

   Rybářské spolky po roce 1945 organizovaly v republice nejen sportovní rybolov, ale měly v povinnosti i zarybňování svých revírů. Jejich činnost kontrolovaly ONV, zarybňování pak poříční svazy. Lidový rybářský spolek pro Kácov a okolí hospodařil na říčním revíru, jehož horní hranici tvořil soutok Sázavy se Štěpánovským potokem u Nekvasilova mlýna, spodní hranici pak soutok Blanice Vlašimské se Sázavou pod obcí Soběšín. Revír byl dlouhý asi 17 km. V roce 1951 kácovšťí rybáři od státních lesů získali vynikající pstruhový revír, který tvořily potoky Čestínský, Losinský a Vranický.

   Podle nového rybářského zákona z roku 1963 došlo v republice k zásadním změnám v oblasti organizace rybářství a v oblasti určování hranic rybářských revírů. Původní oblastní výbory byly nahrazeny krajskými výbory a hranice rybářských revírů mohly tvořit pouze pevné stavby přetínající tok, tzn. jezy. Z této doby je platná délka i rozloha MP revíru Sázava 7 (411 078). Horní hranici tvoří jez "posádovský" u stanice ČD Střechov, spodní hranici jez v Soběšíně. Délka revíru je14 km, rozloha 40 ha. Celý revír je zajímavý svou členitostí, kde se hluboké tišiny v nadjezí střídají s proudnou vodou v podjezí. Tuto skutečnost tvoří jezy uprostřed revíru, kupříkladu jez v Kácově, ve Vranicích nebo Soběšíně. Tomu odpovídá i rybí obsádka. Zatímco v nadjezí je vhodné prostředí pro kapry, cejny, líny, bílou rybu, štiky, candáty, sumce a boleny, v proudné vodě pod jezy se vyskytují tloušťi, parmy, pstruzi duhoví, obecní a mezi nimi boleni a štiky. Na MP revíru si dobře zachytají rybáři na položenou a plavanou, ale i na mušku a přívlačí.  

Současnost  

   MO Kácov má 200 dospělých rybářů, 10 mladistvých a 16 žáků. Od 30. září 1991 pracuje jako samostatně hospodařící rybářská organizace v rámci SÚS Praha. Kromě MP a P revíru vlastní rybochovné zařízení o rozloze 0,83 ha. To si postupně brigádnicky postavili členové. Čtyři různě velké rybníky slouží rybím násadám, kterými se doplňuje zarybňování MP a P revíru. Vytírá se zde zejména candát a vylepšuje štičí plůdek, lín, amur, bíla ryba a pstruh obecný.

Statistika úlovků obecně a historicky

   Co se týká statistiky úlovků na MP a P revíru Sázava 7 za posledních 25 let, kácovští rybáři se nejvíce činily v roce 2008. To ulovily celkem 1193 ryb o hmotnosti 2528,6 kg. Chytili 639 kaprů obecných (1788 kg), 176 štik obecných (382,4 kg), 96 cejnů velkých (87 kg), 62 okounů (21,7 kg), 53 tloušťů (45,1 kg), 17 úhořů (11,6 kg), 14 pstruhů duhových (8,7 kg), 12 bolenů (29 kg), 12 línů (5,4 kg), 6 sumců velkých (50 kg), 6 amurů (32,6 kg), 5 pstruhů obecných (2,6 kg), jednoho karase stříbřitého (1,6 kg), a jednoho sivena amerického (1,5 kg). Mezi těmito úlovky lze vyzdvihnout sumce velkého v délce 130 cm a hmotnosti 15 kg, kapra obecného v délce 78 cm a hmotnosti 7,9 kg, bolena (81 cm, 4,5 kg), karase stříbřitého (46 cm, 1,6 kg), 95 cm amura a sivena amerického o hmotnosti 1,5 kg.

   Už i na revíru 7 se více začíná lovit metodou Chyť a pusť. Dne 7. června 2004 bylo na části pstruhového revíru Losinský potok ustanoveno chráněné území Natura 2000. Úsek je dlouhý cca 4 km. Horní hranicí je soutok s Vlkovským potokem, spodní hranici tvoří soutok se Sázavou u vlakového nádraží Kácov. Průzkumem rybí obsádky bylo zjištěno, že kromě pstruha obecného se zde vyskytují střevle potoční, vranka obecná a mihule potoční. Rybolov v tomto úseku je povolený, ale vztahují se na něj přísnější pravidla.  

Něco z historie

V říjnu 2018 oslavila rybářská organizace v Kácově již 73. výročí svého založení. Za tuto dobu prošla obdobími, která se ne vždy zapsaly úspěšně do její hospodářské a společenské činnosti. Příkladně od 1. Ledna 1975 musela přejít na krajské hospodaření, které nařídil všem rybářským organizacím svým usnesením II. Sjezd Českého rybářského svazu, který se konal v Praze v roce 1973. Proto, když se v roce 1989 změnily v naší republice politické poměry, bylo na výroční schůzi rybářské organizace Kácov, konané dne 13. dubna 1991 v hotelu Na náměstí, odhlasováno členskou základnou vystoupení z krajského hospodaření a tím schválen přechod na samostatné hospodaření. Dne 30. Září 1991 nám Ministerstvo zemědělství České republiky předalo dekrety o samostatném užívání pstruhového a mimopstruhového revíru Sázava 7. Mimopstruhový revír 411078 má délku 14 km. Jeho horní hranici tvoří Posádovský jez u stanice ČD Střechov, spodní hranici pak jez v obci Soběšín. Pstruhový revír 413027 tvoří potoky Čestínský, Losinský a Vranický. Rybářská organizace vlastní i rybochovné zařízení v Kácově – Račíněvsi, které si brigádnicky vybudovali její členové. Rybářské zařízení se čtyřmi rybníčky má rozlohu 0,83 ha. V těchto rybnících se chovají a vylepšují rybí násady, kterými se doplňuje zarybňování obou našich revírů.

V roce 1993 byl na výroční schůzi rybářské organizace Kácov zvolen předsedou pan František Petrásek. Tomu se podařilo s novým výborem vytvořit kvalitní kolektiv rybářů, který si vzal do vínku slova prvního hospodáře naší rybářské organizace pana Leopolda Lavičky, který pravil: „Dobrá práce, prosperita a zábava jdou vždy ruku v ruce.“ Výbor oprášil tradici rybářských plesů a od roku 1997 se začaly pořádat noční rybářské závody. Letos se jednalo již o XXII. ročník. Byly obnoveny závody mládeže a s postavením klubovny v rybochovném zařízení vznikl impuls k pořádání podzimních rybářských slavností. Ty se konají vždy v říjnu a jsou spojeny s výlovem rybníka, s prodejem čerstvě vylovených ryb a s ochutnávkou rybích specialit. Nedílnou součástí této akce je i příjemná hudba. Rybářské slavnosti jsou vždy hojně navštěvovány rybáři i nerybaří ze širokého okolí, a skvěle popularizují naši organizaci.

Rybáři s městečkem žijí

   Rybářská organizace obohacuje život městyse Kácov nejen sportovní činností, ale i společensky, kupříkladu pořádáním plesů a Podzimních rybářských slavností. Rybářské slavnosti se pravidelně konají koncem října v rybochovném zařízení. Diváci zde zažijí výlov rybníka a mají možnost si koupit čerstvé ryby. Nedílnou součástí této celodenní akce je ochutnávka rybích specialit podmalovaná živou hudbou. Těmito slavnostmi kácovští rybáři pravidelně končí svoji celoroční  sportovní a společenskou činnost.

   Současný výbor se ve své práci snaží pokračovat v intencích zakládajícího vedení Lidového rybářského spolku pro Kácov a okolí, který si už v roce 1946 dal do vínku práci, prosperitu a zábavu.

   Přijeďte se k nám podívat, rádi vás uvidíme!